Nabíječka

[fredis]

Tyto nabíječky jsem vyráběl už asi před 10-12 roky. Je to z A Rádia č.4/ 1996. Dva kusy ve kterých jsem použil upravené trafo na jádru VN TR z ČB TV chodí perfektně, max I 10A. Ten časovač jsem nikdy nepoužil a mám tam vyráběné měřidlo s LED displejem. Mám upravenou novou desku, ta původní se mi moc nezamlouvala. Zůstal mi tady pohrobek v podobě skoro osazené originál desky s původním trafem a vzpomínka na to, jak jsem to nemohl rozchodit. Času mám dost tak jsem si řekl, že by v tom byl čert, abych to nerozchodil. Podařilo se, ale strašně mi topí R13, původně 27k/2W. Mám 39k/ 5W!! Topí až smrdí... Zkoušel jsem upravovat hodnoty, ale bezvýsledně...
Jinak chodí jak má, s tím trafem nebude asi problém i 6A. Ale štve mě ten odpor. Teď mě napadlo trafo. Záviťák jsem vyloučil a tak jsem změřil L. Autor píše nastavit mezerou 0,5 až 1 mH, což je podle mně dost velká tolerance. Naměřil jsem 750uH. Tak nevím. Dneska jsem to druhé rozebral a zvětšil mezeru na L= 600uH a chci zkusit ta trafa přehodit, co to bude dělat. Jestli to nepomůže, tak už nevím co s tím. Dám sem odkaz na průběh co jsem naměřil na sekundáru. Primár je totožný, pouze je tam asi 700 V šš.
Video průběhu na sekundáru trafa.
https://mega.co.nz/#!1FtyCJQC!SQKI_hSYm0VBDa3RMWVIkKYgHkX8ZguyvKXLrSyNQ3U
Jedná se mně o horizontální část toho průběhu která je rozkmitaná jak sviň. Upravené TR z TV tam má krásnou vodorovnou linku.Ještě k těm 2 kusům s upraveným trafem. Ty šly hned jak šlak. Je jsem vůl nezměřl L těch traf... Ale to už je asi jediná a poslední možnost. Děkuji všem předem.

[procesor]

a/- s menším C8 by sa strata na R13 zmenšila cca o 35....50%. Na môj vkus by stačil oveľa menší(1/10...1/50), aby bolo RC=max2µs. !edit4 kecám !!
b/- Dobré by bolo vidieť DPS...D4 a C8 by mali uzatvárať svorky 1-2 trafa s minimálnou parazitnou indukčnosťou. edit 5: videl som PCB...je to OK.

edit:
Na primáre ak je na IRF840 700Všš to je potom ten tranzistor hrdina post mortem.
edit2:
nebude trafená dióda D4? V tom prípade sa na odpore bude strácať cca 3W.
edit 3:

Za normálnych okolností na C8 bude cca 150V (aj pri 10nF). Na R13 bude strata okolo 0,6W/39k (0,85V/27k). Pri zmenšení C8 možno trochu ušetriť (ale to je asi zbytočné pri takej nízkej strate).

[fredis]

Trand tam je teď 2SK2611 a je ledový! C8 mám teď 2n2 a R 13 těch 39k. D4 už jsem taky zkoušel jiné typy. Ještě můžu zkusit. A jaký vliv má L toho trafa? V těch s jiným trafem je to podle autora C8 a R 13 a je tam 27 k/ 1W a je vlažný. Díky.

[procesor]

L trafa mení pomerty T1:T2 meniča a mení Išp.
L rastie:
-T1 rastie (T2 klesá)
-Išp klesá
-Celkový výkon klesá (najmä pre menšie výstupné napätia)

Pri tom tranzistore 2SKxxx (900V) sa dá asi C8 poriadne zmenšiť a tým pádom aj R13 dať väčší. Ideálne by bolo pozrieť na C8-R13 osciloskopom (ak to vydrží sonda).
To čo je vidno na sekundári nie je zaujímavé, ...trafo nie je ideálne, preto na primári vidno aj dôsledok parazitných indukčností spolu s medzi-závitovými kapacitami. Podľa autora nabíjačky by na C8 malo byť (merané multíkom) cca 150-180V oproti +330V (na kondíku za greatzom).

[fredis]

Podľa autora nabíjačky by na C8 malo byť (merané multíkom) cca 150-180V oproti +330V (na kondíku za greatzom).[/quote]
To se píše kde? Nikde jsem to v tom popisu nenašel.

[fredis]

Na C8 mám 259V měřeno multimetrem. Změna hodnot C8 a R 13 také bez efektu, totéž i dioda. Průběh na A diody D4 se sondou 1:100 v příloze. Jsem stále na začátku.
https://mega.co.nz/#!QZ1XwIIK!FkZldPrDgo_RX_ZQZCVItAe-KOlceNfZxuV-aaENbeA

[procesor]

Medzi riadkami.
Má tam IRF840...ten je na max 500V
Výstup naplánoval na max 16V
pri pomere vinutí 10:1 sa na primári indukuje 160V.
Na sieťovom kondíku je cca max 340V, spolu s indukovaným je to 500V - čo je aj maximum toho tranzistora. Preto použil veľký C8, aby pohltil všetky špičky z rozpínania transformátora. Ak by tam ešte nejaká energia bola naviac, tak ju pohltí dióda v štruktúre HexFetu ako zenerka.
Pri inom tranzistore...
Keďže tau R13*C8 je 5-20x väčšie ako perióda meniča, tak napätie na tom kondenzátore sa poriadne zdvihlo (možno aj nad 300...400V). To ale nesúvisí s prevodom, ale s indukovanámi špičkami. Kondenzátor C8 sa nabíja a nestíha sa vybiť, následným taktom sa nabije ešte vyššie a ustaľuje sa na hodnote kde sa energia parazitnej indukčnosti vyžiari do odporu R13. A je rozdiel či na C8 je 160V alebo 400...500 a či ešte viac.

Na sekundárnom priebehu vidno silné kmitanie nad indukovaným napätím, prvá špička je zjavne obmedzená, ale pri dosť vysokom napätí cca 4...4,5x vyššie ako normálne pracovné indukované napätie (odhadujem to na 15V)...C8 sa pri tej prvej špičke nabije na 500...600V (asi je jedno aký ten odpor bude veľký, strata bude rovnaká.

Tak mi to vychádza, že to trafo má dosť veľkú rozptylovú indukčnosť. Časť, či celú energiu rozptylovej indukčnosti treba pustiť-zmariť cez tranzistor. Pri bipolári sa to nedalo, mosfet má na to diódu, navyše ak je studený, by mu to nemalo prekážať. Iný spôsob eliminovanie energie rozptylovej indukčnosti je spomalenie zatvárania tranzistora zväčšením Rg(22Ω).

[procesor]

Keď máš sondu čo to znesie ukáž ako to vyzerá na katóde D4.
Na tom druhom videu si šiel iba do 50% výkonu. Tranzistor bol otvorený tba na max 6µs. Pri 10µs budú úmerne vyššie aj špičky, či napätie na C8.

[Hydrawerk]

Lepší schéma.

[fredis]

Díky za rady i rozbor! Změna hodnoty Rg 22 Ohm až na 330 nepřinesla kýžený efekt. Pokud jsem to dobře pochopil, poslední možností je snížit indukčnost trafa zvětšením mezery jádra. Mám teď připravené druhé s L= 600uH, tak to zkusím. Osazené má 750uH, takže nějaký rozdíl tam snad uvidím.

[procesor]

Skús vyhodiť ešte C9, a C8 zväčš hoci aj na 47nF/400V ako je to v tomto zapojení...

[fredis]

To už jsem zkoušel než jsem to dal sem. Zlepší se to, ale je to tam stále. Jen se trošku zmenší ten rozkmit. Na katodě té D4 je podobná pila jako na vertikálních VC u TV . Jen pro info. Zítra dodám video s průběhem 0 až maximum. "Kameraman" chlastá.. Díky!

[fredis]

Tak průběh na K D4 změřen.Omylem jsem měl blbě nastavené měření na skopu . Minimum bylo 70 Všš a maximum 160 Všš. Zhruba.
https://mega.co.nz/#!UU12CLQY!cnW0j77wh458TgYDmMI7jcrjhSkHLznxMC17Bc1PFjo

[procesor]

Škoda, že to nebolo merané na DC so sondou 1:100.
Aj tak tam vidno, že C8 má veľkú impedanciu, a prípadne aj dióda D4 sa pomaly zatvára. Je tam 50V špica pri Išp asi 3A,...to je akoby C8 mal 16Ω).
Na tejto pozícii musí byť veľmi kvalitný bezindukčný kondenzátor.
Obvod D4, C8 by mal byť s prívodmi ku primárnemu vinutiu čo najkratší.
To čo naakumuluje C8 z rozptylovej indukčnosti trafa by sa nemalo rezonančne vrátiť naspäť. Veľká časť z tej energie sa asi vracia dlho otvorenou diódou napäť.
Na sekundárnej strane sa mi zdá, že prúd do filtračnej kapacity C10 akosi sa ťažko prebíja defacto 4...5µs. Ku C10 by som skúsil paralelne pripojiť kvalitný elektrolyt s malým esr a to tesne ku dióde D6 a vinutiu sekundáru(P3b).

Z toho obrázku, ktorý som urobil z prvého videa vidno ako dlho sa rozbieha prúd do C10 a medzi tým sa realizuje transformátor ako málo zatlmený rezonančný obvod.
Pre ilustráciu... primár a sekundár by mal takto vyzerať.

[fredis]

Ty diody jsem zkoušel různé. BY 329 135nS i HER 307 75nS. Ta tam teď je. Rozdíl neznatelný. Pokud by nestíhala dioda, tak by se měla hřát. Nebo ne? Ta je studená. C8 mám VIMU 10n na 100 kHz, těžko bych sháněl něco lepšího, pokud vůbec existuje. Elyt na S jsem taky zkusil, ale žádný podstatný vliv taky neměl. Je ale pravda, že na oscilu bylo malé snížení toho rozkmitu vidět. Vodiče k primáru dlouhé taky nejsou, zkusil jsem je vést jinak a ten jeden cvičně o asi 8 cm prodloužit . Změna nula. Jako poslední zkusím přehodit to druhé trafo, kde jsem snížil L a budem vidět.Ten DC průběh na K D8 můžu dodat. Má nějaký vliv přehození začátku a konce vinutí L3, sekundáru? To jediné jsem ještě nezkoušel. Při přehození P se nerozjede, u pomocného vinutí pro start je tam malý vliv na výstupní napětí.