nulovací obvod

[frantajetel11]

Ahoj všichni.
Hledal jsem tady na fóru a nic podobnýho jsem nenašel.
Potřebuju vytvořit nulovací obvod-nechci tam dávat logický IO, ani relátka, takže pouze tranzistory a potřebuju aby uměl tohle:
Po zapnutí obvod počká cca 1sekundu potom udělá jeden kladný impuls délky cca 0,5 sekund a zase se vrátí na nulu. Napájení 12Vss, proud koncovým tranzistorem do 50mA.Děkuju předem všem za návrhy.

[mtajovsky]

Co vyzkoušet schema na obrázku. Z počátku je na vstupu SKO tvořeném T2 a T3 nízké napětí a nízké napětí je i na jeho výstupu. Po připojení se nabíjí C1, až se SKO překlopí přes D3 a R3. Za chvíli se C1 nabije na hodnotu vyšší, přes D1 a R2 se otevře T1 a napětí na vstupu SKO se zmenší - impuls končí. D2 tvoří vybíjení obvod pro C1 po vypnutí napájení. Bude to chtít doladit úrovně překlápění SKO a T1.

[mtajovsky]

Co vyzkoušet schema na obrázku. Z počátku je na vstupu SKO tvořeném T2 a T3 nízké napětí a nízké napětí je i na jeho výstupu. Po připojení se nabíjí C1, až se SKO překlopí přes D3 a R3. Za chvíli se C1 nabije na hodnotu vyšší, přes D1 a R2 se otevře T1 a napětí na vstupu SKO se zmenší - impuls končí. D2 tvoří vybíjení obvod pro C1 po vypnutí napájení. Bude to chtít doladit úrovně překlápění SKO a T1.

[frantajetel11]

Díky za odpověď, tohle by snad mohlo fungovat. Nebyly by nějaký hodnoty součástek? Ať to hned neodřachnu...

[mtajovsky]

Zítra, jestli se nenajde někdo jiný. Dnes už jsem utahaný.

[mtajovsky]

Zítra, jestli se nenajde někdo jiný. Dnes už jsem utahaný.

[breta1]

Nebo třeba tohle s jedním IO. R2 C2 dělají to zpoždění 1s po zapnutí SW, R1 C1 dělá potřebnou šířku impulzu . Když dáš C1, C2 např. 1M, pro potřebné časy budou R1, R2 ve stovkách kOhm.

Omlouvám se, přehlédl jsem, že nechceš používat logické obvody.

[mtajovsky]

Tak tedy k těm hodnotám součástek. Já je samozřejmě teď nevím, to chéma je jen tak z hlavy. Proto uvedu stručný výpočet, abyste mohl popřípadě hodnoty korigovat a přepočítat. Bylo by dobré, kdyby to někdo z přítomných bastlířů zkontroloval a případně i opravil. Je to celé bez zkoušení, tak se omlouvám za případné nepřesnosti, vyzkoušet a doladit to budete muset sám.

Začneme klopným obvodem.
Napájecí napětí Ub = 12V
Zvolíme vstupní napětí pro překlopení obvodu - Ukl = 3V
Pro klopný děj je potřeba, aby proud T3 byl větší než proud T2. Proud T2 Ic2 zvolíme 5mA. Proud bází zanedbáme.
Potom: R4 = (Ukl - Ube)/Ic2 = (3 - 0,65)/0,005 = 470 Ω
Hysterezi vstupního napětí dáme Uh = 1V.
Potom: Ic3 = (Ukl - Ube + Uh)/R4 = 7mA
Z proudů Ic2 a Ic3 vypočítáme R5 a R6:
R5 = (Ub - Uces)/Ic2 - R4 = (12 - 0,25)/0,005 - 470 = 1880 Ω. R5 volíme 1K8.
R6 = (Ub - Uces)/Ic3 - R4 = (12 - 0,25)/0,007 - 470 = 1208 Ω. R6 volíme 1K2.

Mohli bychom taky R5 volit větší, než je vypočítaná hodnota a R6 naopak menší a tím poněkud zvýšit hysterezi klopení obvodu, což ovšem není na závadu.

R8 a R7 nastavíme tak, aby byl T3 spolehlivě blokován. (U křemíkových tranzistorů se to někdy i vynechává). Zvolíme, že při sepnutí T2 má být T3 blokován napětím -0,3V. při sepnutí T2 bude na jeho kolektoru napětí:

Uc2 = Ic2*R4 + Uces = 0,005 * 470 + 0,25 = 2,6V

Na emitoru:
Ue2 = Ue3 = Uc2 - 0,25 = 2,35V. Napětí báze chceme o 0,3V nižší, takže Ub3 = 2,05V.

Proud děličem Id zvolíme na 1/15 proudu kolektoru, čili 0,00046 mA. Z toho:

R7 + R8 = Uc2/Id = 2,6/0,00046 = 5571 Ω.
Pro poměr napětí na děliči Uc2/Ub3 = 2,35/2,05 = 1,146 bude R7:

R7 = 5571/1,146 = 4861 Ω, volíme R7 = 4K7, pak R8 = 820 Ω.

Tím by byl hotov SKO pro překlápěcí úroveň 3V.

Uvěřte ten obvod, případně dolaďte hodnoty odporů.

Dále nás čeká časovací obvod R1, C1. Protože zadané časy se pohybují okolo sekundy, volíme časovou konstantu podobně - tedy 1 s. Zkusíme zvolit R1 = 10K a C1 = 100M.

Po připojení napětí bude na C1 napětí:

Uc1 = Ub x (1 - e^-(t/τ))

Za 1 s dosáhne jeho velikost:

Uc11 = 12 x (1 - e^-(1/1)) = 7.585V

Z 1.5 s dosáhne napětí na kondenzátoru:

Uc12 = 12 x (1 - e^-(1.5/1)) = 9.322 V

Ze známé velikosti klopného napětí SKO a velikostí napětí na Uc1 si za domácí úkol dodělejte obvod kolem D1, D3 a T1.

Jako R1 bude možná lépe volit hodnotu jen 1K a C1 potom 1G, aby byl časovací obvod méně ovlivněn připojenými obvody. Nebo SKO předělat na 10 x menší proudy.

[mtajovsky]

Tak tedy k těm hodnotám součástek. Já je samozřejmě teď nevím, to chéma je jen tak z hlavy. Proto uvedu stručný výpočet, abyste mohl popřípadě hodnoty korigovat a přepočítat. Bylo by dobré, kdyby to někdo z přítomných bastlířů zkontroloval a případně i opravil. Je to celé bez zkoušení, tak se omlouvám za případné nepřesnosti, vyzkoušet a doladit to budete muset sám.

Začneme klopným obvodem.
Napájecí napětí Ub = 12V
Zvolíme vstupní napětí pro překlopení obvodu - Ukl = 3V
Pro klopný děj je potřeba, aby proud T3 byl větší než proud T2. Proud T2 Ic2 zvolíme 5mA. Proud bází zanedbáme.
Potom: R4 = (Ukl - Ube)/Ic2 = (3 - 0,65)/0,005 = 470 Ω
Hysterezi vstupního napětí dáme Uh = 1V.
Potom: Ic3 = (Ukl - Ube + Uh)/R4 = 7mA
Z proudů Ic2 a Ic3 vypočítáme R5 a R6:
R5 = (Ub - Uces)/Ic2 - R4 = (12 - 0,25)/0,005 - 470 = 1880 Ω. R5 volíme 1K8.
R6 = (Ub - Uces)/Ic3 - R4 = (12 - 0,25)/0,007 - 470 = 1208 Ω. R6 volíme 1K2.

Mohli bychom taky R5 volit větší, než je vypočítaná hodnota a R6 naopak menší a tím poněkud zvýšit hysterezi klopení obvodu, což ovšem není na závadu.

R8 a R7 nastavíme tak, aby byl T3 spolehlivě blokován. (U křemíkových tranzistorů se to někdy i vynechává). Zvolíme, že při sepnutí T2 má být T3 blokován napětím -0,3V. při sepnutí T2 bude na jeho kolektoru napětí:

Uc2 = Ic2*R4 + Uces = 0,005 * 470 + 0,25 = 2,6V

Na emitoru:
Ue2 = Ue3 = Uc2 - 0,25 = 2,35V. Napětí báze chceme o 0,3V nižší, takže Ub3 = 2,05V.

Proud děličem Id zvolíme na 1/15 proudu kolektoru, čili 0,00046 mA. Z toho:

R7 + R8 = Uc2/Id = 2,6/0,00046 = 5571 Ω.
Pro poměr napětí na děliči Uc2/Ub3 = 2,35/2,05 = 1,146 bude R7:

R7 = 5571/1,146 = 4861 Ω, volíme R7 = 4K7, pak R8 = 820 Ω.

Tím by byl hotov SKO pro překlápěcí úroveň 3V.

Uvěřte ten obvod, případně dolaďte hodnoty odporů.

Dále nás čeká časovací obvod R1, C1. Protože zadané časy se pohybují okolo sekundy, volíme časovou konstantu podobně - tedy 1 s. Zkusíme zvolit R1 = 10K a C1 = 100M.

Po připojení napětí bude na C1 napětí:

Uc1 = Ub x (1 - e^-(t/τ))

Za 1 s dosáhne jeho velikost:

Uc11 = 12 x (1 - e^-(1/1)) = 7.585V

Z 1.5 s dosáhne napětí na kondenzátoru:

Uc12 = 12 x (1 - e^-(1.5/1)) = 9.322 V

Ze známé velikosti klopného napětí SKO a velikostí napětí na Uc1 si za domácí úkol dodělejte obvod kolem D1, D3 a T1.

Jako R1 bude možná lépe volit hodnotu jen 1K a C1 potom 1G, aby byl časovací obvod méně ovlivněn připojenými obvody. Nebo SKO předělat na 10 x menší proudy.

[frantajetel11]

Díky moc, skusím to zprovoznit...

[frantajetel11]

Nechci zakládat nové téma.
Potřebuji vytvořit obvod dost podobný tomu předchozímu, ale má mít tuto funkci:
Napájení 5V ss.
Po zapnutí napájení bude obvod v nule, po 10 - 15 vteřinách bude na výstupu cca 0,5 vteřiny jednička, potom se obvod zase vrátí do nuly a zůstane v ní. Ty časy nejsou nijak kritické. Pokud by po zapnutí byl na výstupu nějaký zákmit (do 1 vteřiny), tak to nevadí. Logika může být i obrácená - na výstupu bude optočlen (asi 4N35). Má někdo nějaký nápad? 555, nebo tranzistory?
Děkuji předem za odpovědi
P.S. asi by šel použít i návrh pana mtajovskeho, ale nějak mi odsud zmizel a nemám ho nikde uložený.

[Banda]

Nechceš raději naprogramovaný CPU (DIP8 či DIP14) u kterého si několika spínači nebo trimrem apod. navolíš veškeré potřebné doby, které kdykoli můžeš změnit, aniž by jsi musel měnit součástky, než se neustále patlat s MKO a počítat hodnoty součástek?

[frantajetel11]

Omlouvám se, že reaguju až teď, ale nějak jsem na tenhle obvod zapoměl a ve finále jsem to vyřešil trochu jinak. Díky za odpověď.