Zapojení diod

[zevl]

Ahoj, chtěl jsem se zeptat, jak byste zapojily cca 180 led diod. Chtěl bych to udělat na tři panely po 60ti diodách ale pořád váhám jakou variantu napájení zvolit. Pokud by jste měl někdo nějaký tip tak budu rád, když mi ho řeknete Předem děkuji za odpovědi

[mikollar]

najprv si urc aky zdroj mas U a I, potom sa mozes rozhodovat podla toho ci chces aby ti pri poruche jednej LED nieco svietilo atd...

[zevl]

Napětí by se mělo pohybovat okolo 3V a proud 20mA na jednu diodu. Když se jedna porouchá tak tam nevznikne na tom počtu nějaký větší proud aby se ty ostatní zníčily ne?

[mikollar]

U a I som myslel zdroja aky mas, podla toho vychazdat , ale serioparalelne radenie to bude urcite je len otazka v akom pomere podla zdroja

[zevl]

Aha, no zdroj nemám zatím žádnej ale není pro mě problém nějaký sehnat nebo si namotat

[mikollar]

ja by som dal 18 paralene radenych pasov po 10LED, to vychadz napatie zdoja minimalne 30V. Ale samozrejme musis dat vacsie aby tam bola rezerva a prud obmedzis odporom

[EKKAR]

Důležitá věc tady ještě nepadla - ty LEDy budou svítit všecky najednou, nebo se to bude nějak měnit? Bude to používané v interiéru nebo venku (ochranné krytí IP), bude to na přístupném místě nebo se k tomu bude lézt po žebříku (přístupnost k dotyku - ochrana polohou nebo napájením bezpečným napětím?)? To jsou totiž dost důležité podmínky, které následně ovlivní i návrh zdroje.
Příklad - pokud bude ten panel uvnitř domu pod střechou (mimo koupelnu a prádelnu) a minimálně 3m vysoko, nebál bych se ho napájet pouze přes srážecí kondenzátor přímo ze sítě. Jakmile ale bude venku "ohrožený" počasím nebo ve výše zmíněných interiérových VLHKÝCH prostorech, případně i jinde, ale přístupný přímému dotyku kolemjdoucí osoby, mělo by to raději být napájené ze zdroje nejvýše 24V s bezpečnostním oddělovacím trafem.
Takže zevle, napiš sem víc podrobností - a dostaneš i podrobnější a obsáhlejší radu.

[EKKAR]

Důležitá věc tady ještě nepadla - ty LEDy budou svítit všecky najednou, nebo se to bude nějak měnit? Bude to používané v interiéru nebo venku (ochranné krytí IP), bude to na přístupném místě nebo se k tomu bude lézt po žebříku (přístupnost k dotyku - ochrana polohou nebo napájením bezpečným napětím?)? To jsou totiž dost důležité podmínky, které následně ovlivní i návrh zdroje.
Příklad - pokud bude ten panel uvnitř domu pod střechou (mimo koupelnu a prádelnu) a minimálně 3m vysoko, nebál bych se ho napájet pouze přes srážecí kondenzátor přímo ze sítě. Jakmile ale bude venku "ohrožený" počasím nebo ve výše zmíněných interiérových VLHKÝCH prostorech, případně i jinde, ale přístupný přímému dotyku kolemjdoucí osoby, mělo by to raději být napájené ze zdroje nejvýše 24V s bezpečnostním oddělovacím trafem.
Takže zevle, napiš sem víc podrobností - a dostaneš i podrobnější a obsáhlejší radu.

[zevl]

Jo dobře, tak já napíšu konkrětně co to bude dělat

Mám to napájení na UV led osvitku. Zdroj i ledky se budou nacházet uvnitř krabice (starého scanneru) kde nená přímý dotek.

[EKKAR]

Vidíš - ani to nebolelo.
Takže - bude to sice v interiéru, ale bude bezpečnější to napájet malým napětím v rozmezí 12-24V. Abys omezil ztráty, můžeš klidně vypustit usměrňovač a LEDy napájet přímo střídavinou - jediné co musíš, je zapojit diody po dvojicích "antiparalelně" tak, aby každá z dvojice propouštěla opačnou půlvlnu sinusového průběhu. Jednak tím ušetříš za hlavní usměrňovač, druhak zmenšíš množství ztrátového tepla - LEDky si proud usměrní samy a na stejný počet diod bude stačit poloviční počet předřadných odporů. Musíš ale počítat s tím, že v takovém zapojení každá LED svítí pouze 50% času - to znamená, že musíš experimentálně ověřit dobu osvitu. Výhodou je lepší chlazení čipů LED, které mají čas se v mezerách mezi půlvlnami ochladit - zlepší se jejich životnost. Počet zapojitelný do jedné větve zjistíš jednoduše tak, že sečteš napětí v propustném směru na několika diodách a tento součet odečteš od napětí zdroje. Součet musí být nižší než napětí na zdroji při zátěži. Rozdíl mezi napětím zdroje a součtem propustných napětí LED "spálíš" na předřadném odporu, vypočítaném podle Ohmova zákona.

Příklad:
trafo má 24V, UV LED má úbytek napětí v propustném směru 2,8V při proudu 20mA. Řadíš 8ks LED do série (součet Uf na 9ks LED už je větší než napětí trafa), zbytek napětí je 1,6V. Při proudu 20mA bude tento úbytek na odporu 80Ω - můžeš použít buď 75Ω, nebo 82Ω. Pro antiparalelní zapojení můžeš na jeden takový odpor zapojit 2 x 8ks, tedy 16ks LED naráz.

[EKKAR]

Vidíš - ani to nebolelo.
Takže - bude to sice v interiéru, ale bude bezpečnější to napájet malým napětím v rozmezí 12-24V. Abys omezil ztráty, můžeš klidně vypustit usměrňovač a LEDy napájet přímo střídavinou - jediné co musíš, je zapojit diody po dvojicích "antiparalelně" tak, aby každá z dvojice propouštěla opačnou půlvlnu sinusového průběhu. Jednak tím ušetříš za hlavní usměrňovač, druhak zmenšíš množství ztrátového tepla - LEDky si proud usměrní samy a na stejný počet diod bude stačit poloviční počet předřadných odporů. Musíš ale počítat s tím, že v takovém zapojení každá LED svítí pouze 50% času - to znamená, že musíš experimentálně ověřit dobu osvitu. Výhodou je lepší chlazení čipů LED, které mají čas se v mezerách mezi půlvlnami ochladit - zlepší se jejich životnost. Počet zapojitelný do jedné větve zjistíš jednoduše tak, že sečteš napětí v propustném směru na několika diodách a tento součet odečteš od napětí zdroje. Součet musí být nižší než napětí na zdroji při zátěži. Rozdíl mezi napětím zdroje a součtem propustných napětí LED "spálíš" na předřadném odporu, vypočítaném podle Ohmova zákona.

Příklad:
trafo má 24V, UV LED má úbytek napětí v propustném směru 2,8V při proudu 20mA. Řadíš 8ks LED do série (součet Uf na 9ks LED už je větší než napětí trafa), zbytek napětí je 1,6V. Při proudu 20mA bude tento úbytek na odporu 80Ω - můžeš použít buď 75Ω, nebo 82Ω. Pro antiparalelní zapojení můžeš na jeden takový odpor zapojit 2 x 8ks, tedy 16ks LED naráz.

[zevl]

Pochopil jsem to správně podle toho obrázku co jsem se pokusil nakreslit?

[mikollar]

nie takto by si si ich odpraskol

Zapojis 8 LED do serie a ku kazdej ledke napojis dalsiu LED paralene ale opacne orientovanu

[EKKAR]

Myslím, že takto to bude názornější...

[EKKAR]

Myslím, že takto to bude názornější...

[mtajovsky]

Nejsou tam ty příčné propojky zbytečné? Koukám na to, ale jak by jimi mohl téct proud nevykoukám.

[mtajovsky]

Nejsou tam ty příčné propojky zbytečné? Koukám na to, ale jak by jimi mohl téct proud nevykoukám.

[EKKAR]

Přece jen nejsou ty LEDy ideálně stejné - takto se lépe vyrovnává přiložené napětí... A je to vlastně jen jinak nakreslené schéma, kdy ke každé LED v sériovém řetezci je připojena ještě jedna antiparalelně - tedy nikoliv dva řetězce antiparalelně k sobě, ale "každá dvojice zvlášť"...

[EKKAR]

Přece jen nejsou ty LEDy ideálně stejné - takto se lépe vyrovnává přiložené napětí... A je to vlastně jen jinak nakreslené schéma, kdy ke každé LED v sériovém řetezci je připojena ještě jedna antiparalelně - tedy nikoliv dva řetězce antiparalelně k sobě, ale "každá dvojice zvlášť"...

[mtajovsky]

Já si to ještě nechám projít hlavou. Moje úvaha je v tom, že při dané půlvně je buď levá nebo pravá série diod pólována v nepropustném směru a to vždy napětím, které se rovná propustnému napětí její paralelní družky. No a dioda pólovaná v nepropustném směru je uzavřena a tedy jako kdyby tam pro ss nebyla. A tak ty propojky vlastně trčí "do vzduchu". Při opačné půlvlně se role vymění a propojky trčí "do vzduchu" opačnými konci.

Zkusím si to změřit.

[mtajovsky]

Já si to ještě nechám projít hlavou. Moje úvaha je v tom, že při dané půlvně je buď levá nebo pravá série diod pólována v nepropustném směru a to vždy napětím, které se rovná propustnému napětí její paralelní družky. No a dioda pólovaná v nepropustném směru je uzavřena a tedy jako kdyby tam pro ss nebyla. A tak ty propojky vlastně trčí "do vzduchu". Při opačné půlvlně se role vymění a propojky trčí "do vzduchu" opačnými konci.

Zkusím si to změřit.