Zděděný družstevní byt

[matahari]

Tři sourozenci jsme zdědili družstevní byt. Ve stanovách družstva je uvedeno, že členem může být pouze jedna fyzická osoba nebo SJM. Notář nás na to upozornil, ale my jsem dohodnutí nebyli a v notářském usnesení nakonec je, že ho vlastníme všichni tři stejným dílem.
Dva se vzájemně dokážeme dohodnout, ale třetí nám nedůvěřuje, což jsme se dozvěděli až po třech týdnech snahy o dohodu a nyní už s námi ani nekomunikuje. Tenhle problém s tímto sourozencem nenastal až nyní, ale jsou za tím dlouholeté nesnáze.
Byt chceme prodat, samozřejmě práva k užívání, jenže bez členství v družstvu to nejde. Od června se za byt neplatí nájem a těžko říct, jak to dopadne. Ani předseda družstva nemá žádnou radu a kvůli nám stanovy měnit nebudou. Na vzájemné vyplacení nemáme a náš úžasný sourozenec navíc požaduje za svůj podíl o čtvrtinu víc, než byla přibližná tržní cena v květnu. Od té doby ceny bytů kvůli hypotékám dost spadly, což už jsou ve výsledku promrhány vyšší statisíce.
Myslel jsem, že např. u notáře uzavřeme vzájemnou dohodu/smlouvu s tím, že podíl zbývajících dvou bude jeden z nás zastupovat a následný prodej se uskuteční přes notářskou úschovu, kde peníze za prodej budou rozeslány stejným dílem na naše účty. To by snad takhle mohlo jít, jenže jsem se po této variantě ani nepídil, protože náš úžasný sourozenec s námi nekomunikuje a díky tomu jej ani člena družstva nechceme.
Je to zapeklité a netuším, jak z toho ven? Nakonec o ten byt přijdeme, protože si na shromáždění družstva odsouhlasí, že za byt se neplatí a najdou si jiného člena.

P.S.
Pokud družstvo nemá uzavřenou smlouvu s členem, tak ani žádnou platbu za nájem nechtějí. Minimální zálohy za elektřinu a plyn zatím platím, aby se nemusela při opětovném připojení dělat revize, protože jde o byt ve starší zástavbě a mohly by s tím být problémy, ale jestli bude vyřešení v nedohlednu, tak je nechám odpojit.

[xsc]

Pokud se nelze dohodnout, musí to za vás rozhodnout soud, ten stanoví i cenu. Členy družstva jste byli ustanoveni dědickým řízením, takže jimi prostě jste i bez dohody a s tím na vás přechází i původní smlouva a z ní vyplývající práva. BD nemá co dělat obstrukce s placením. Kdyžtak dávat peníze do úschovy, pokud je družstvo nechce přijmout a písemně je upozornit, že částka je k dispozici, takže nemůžou použít argument o neplacení nájmu. To by byla spekulace ze strany Družstva.

[jodaps]

Má žena + její sourozenci se svého času stali dědici družst. byt po rodičích. Měli mezi sebou dohodnuto, že ti co se v minulosti rovným dílem finančně složili a tak se koupil byt rodičům, budou také dědit. Jak prosté, že, dle selského rozumu. Notářka však hodila vidle a "požadovala" pouze jednoho dědice. A pohrozila že když se sourozenci nedohodnou, prodá byt v dražbě a peníze rozdělí rovným dílem. Jaképak cavyky. Když není závěť, pakují se notáři a podobná havěť. Dobré zákony...
(Ale slabý odvárek - to jsem ještě netušil, co mě, ohledně dědických zákonů, později čeká).

[matahari]

Členy družstva jsme se dědickým řízením nestali, v usnesení je tohle

Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti neodporovala zákonu, tudíž byla tímto usnesením schválena dle ust. §1696 o.z. a §185 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "z.ř.s."). Přes zákaz spoluvlastnictví družstevního podílu ve stanovách bytového družstva dědicové nemohli uzavřít jinou dohodu, přičemž pokud by bylo rozhodnuto o potvrzení nabytí dědictví, byl by výsledek ohledně spoluvlastnictví družstevního podílu stejný.

a jde pouze o spoluvlastnictví družstevního podílu. Na základě tohoto usnesení by družstvo uzavřelo novou nájemní smlouvu a dotyčný by se stal členem družstva, ale tím nemůže být více fyzických osob, protože to odporuje jejich stanovám.

V dnešní době je to divné, ale je to tak.

[EKKAR]

V tomhle případě by měl nastoupit institut právní převahy - nejvyšší zákon je Ústava, po ní následujou prdlamentem odsouhlasený zákony, očíslovaný a zveřejněný ve Sbírce zákonů, po nich Prováděcí vyhlášky, Obecní vyhlášky atd. atd až po vnitřní předpisy a pravidla nějakejch podniků a společenstev. Ergo kladivo, pokud ZÁKON říká, že dědictví je podílový rovným dílem, nějaký "Stanovy společnosti" (bytovýho družstva, sdružení vlastníků atd...) jsou svým zněním platný jenom pokud tomu zákonu jakožto vyššímu právnímu předpisu neodporujou. Neboli v případě zdědění bytu jako součásti majetku spravovanýho bytovým družstvem se družstvo nemůže protivit znění zákona, kterej prohlašuje vlastnictví za sdílený v podobě rovným dílem zděděnýho majetku - jediný co můžou stanovy požadovat je, aby se sdílenej podíl co nejdřív vypořádal buď dohodou spoluvlastníků o vzájemným vypořádání, nebo do určení vypořádání rozhodnutím soudu a tak byl určenej jedinej vlastník družstevního podílu. Už v tomhle momentě by to ale měl říct notář, protože ten by měl bejt s podobným postupem dostatečně obeznámenej. Je to to samý, jako když dědickej zákon říká, že písemně před notářem pořízená závěť má přednost před děděním ze zákona. Pokud se dědicové nedohodli nebo nejsou schopní se na vypořádání podílů dohodnout u notáře, ten je povinnej nařídit soudní vypořádání - a družstvo až do pravomocnýho výroku soudu musí strpět sdílený vlastnictví podílu.

[EKKAR]

V tomhle případě by měl nastoupit institut právní převahy - nejvyšší zákon je Ústava, po ní následujou prdlamentem odsouhlasený zákony, očíslovaný a zveřejněný ve Sbírce zákonů, po nich Prováděcí vyhlášky, Obecní vyhlášky atd. atd až po vnitřní předpisy a pravidla nějakejch podniků a společenstev. Ergo kladivo, pokud ZÁKON říká, že dědictví je podílový rovným dílem, nějaký "Stanovy společnosti" (bytovýho družstva, sdružení vlastníků atd...) jsou svým zněním platný jenom pokud tomu zákonu jakožto vyššímu právnímu předpisu neodporujou. Neboli v případě zdědění bytu jako součásti majetku spravovanýho bytovým družstvem se družstvo nemůže protivit znění zákona, kterej prohlašuje vlastnictví za sdílený v podobě rovným dílem zděděnýho majetku - jediný co můžou stanovy požadovat je, aby se sdílenej podíl co nejdřív vypořádal buď dohodou spoluvlastníků o vzájemným vypořádání, nebo do určení vypořádání rozhodnutím soudu a tak byl určenej jedinej vlastník družstevního podílu. Už v tomhle momentě by to ale měl říct notář, protože ten by měl bejt s podobným postupem dostatečně obeznámenej. Je to to samý, jako když dědickej zákon říká, že písemně před notářem pořízená závěť má přednost před děděním ze zákona. Pokud se dědicové nedohodli nebo nejsou schopní se na vypořádání podílů dohodnout u notáře, ten je povinnej nařídit soudní vypořádání - a družstvo až do pravomocnýho výroku soudu musí strpět sdílený vlastnictví podílu.

[BOBOBO]

Prostě jste měli být dohodnuti před příchodem k notáři . Také jsme platil zbytečně 2x notářské poplatky a tahal sourozence stovky kilometrů . Inu neznalost zákona neomlouvá . Pokud tam chceš bydlet , musíš si vzít hypotéku . Může se stát , že ten další sourozenc bude za půl roku chtít zase více . To měl starost i můj soused . V rodině měli patrový domek . Tak mi to říkal , tak jsem radil , vem prachy a dávej na stůl , dokud neřeknou stačí . Ušetřil a nyní mu v patře bydlej cizí a ještě je zespoda vytápí . Tož taký je život .

[p32]

[EKKAR]

Stejně tak musí bejt možný zapsat do družstva jako člena jen jednoho ze spoluvlastníků s dodatkem, že jeho hlasovací i dispoziční právo daný členským podílem je až do vyřešení dědickýho procesu vázaný na souhlas dalších spoluvlastníků - danej třeba písemným souhlasem nebo plnou mocí. Tu plnou moc jde písemně omezit třeba právě jen za účelem vyjádření souhlasu-nesouhlasu při jednom jediným hlasování - i to je upravený zákonem. Sice se tak členové SBD dostanou do situace, kdy se v případě nedohody těch spoluvlastníků nikdy nebudou moct honosit bezvýhradným a 100% souhlasem valný hromady družstva, ale zároveň tak celej zbytek družstva může tlačit na ty "nedohodovatelný" spoluvlastníky.

Prostě prakticky všecko co je tady popisovaný jako problém je dávno paragrafově ošetřený a dá se to jednoznačně vyřešit - takže pokud to neznají z důvodu absence právnickýho vzdělání účastníci dědickýho řízení, MUSÍ TO ZNÁT NOTÁŘ - A ZÁROVEŇ TO MUSÍ BEJT SCHOPNEJ V OBDOBNEJCH PŘÍPADECH I APLIKOVAT, ne že bude dělat mrtvýho tarakána a na nějaký povinný úkony se jednoduše vyignoruje. Od toho je státem pověřenej notářskou funkci vykonávat a bere za to nemalý palmáre.

Já bych volil nejdřív cestu přímýho dotazu na pana soudruha notáře, proč v daným případě neschopnosti dohody mezi dědicema rovnou nenařídil soudní určení vypořádání - a pokud by v zákonný lhůtě nedodal nějakou uspokojující odpověď resp. pokud by okamžitě nezačal čunit příslušný kroky k vyřešení situace, poslal bych na něj písemnou stížnost za zdržování dědickýho řízení na notářskou komoru. To by ho mělo dostatečně motivovat k učunění žádoucích kroků - nebo by ho to mělo nahradit jiným, čunorodějším notářem ...

[EKKAR]

Stejně tak musí bejt možný zapsat do družstva jako člena jen jednoho ze spoluvlastníků s dodatkem, že jeho hlasovací i dispoziční právo daný členským podílem je až do vyřešení dědickýho procesu vázaný na souhlas dalších spoluvlastníků - danej třeba písemným souhlasem nebo plnou mocí. Tu plnou moc jde písemně omezit třeba právě jen za účelem vyjádření souhlasu-nesouhlasu při jednom jediným hlasování - i to je upravený zákonem. Sice se tak členové SBD dostanou do situace, kdy se v případě nedohody těch spoluvlastníků nikdy nebudou moct honosit bezvýhradným a 100% souhlasem valný hromady družstva, ale zároveň tak celej zbytek družstva může tlačit na ty "nedohodovatelný" spoluvlastníky.

Prostě prakticky všecko co je tady popisovaný jako problém je dávno paragrafově ošetřený a dá se to jednoznačně vyřešit - takže pokud to neznají z důvodu absence právnickýho vzdělání účastníci dědickýho řízení, MUSÍ TO ZNÁT NOTÁŘ - A ZÁROVEŇ TO MUSÍ BEJT SCHOPNEJ V OBDOBNEJCH PŘÍPADECH I APLIKOVAT, ne že bude dělat mrtvýho tarakána a na nějaký povinný úkony se jednoduše vyignoruje. Od toho je státem pověřenej notářskou funkci vykonávat a bere za to nemalý palmáre.

Já bych volil nejdřív cestu přímýho dotazu na pana soudruha notáře, proč v daným případě neschopnosti dohody mezi dědicema rovnou nenařídil soudní určení vypořádání - a pokud by v zákonný lhůtě nedodal nějakou uspokojující odpověď resp. pokud by okamžitě nezačal čunit příslušný kroky k vyřešení situace, poslal bych na něj písemnou stížnost za zdržování dědickýho řízení na notářskou komoru. To by ho mělo dostatečně motivovat k učunění žádoucích kroků - nebo by ho to mělo nahradit jiným, čunorodějším notářem ...

[BOBOBO]

Ale notář chce , jako jiní , věncej děněg . Přece ti neporadí proti své peněžence . Nesmysly .

[EKKAR]

Děngi dostane za to, že něco učuní - pokud nečuní co čunit má, může taky místo děněg dostat padáka.

[EKKAR]

Děngi dostane za to, že něco učuní - pokud nečuní co čunit má, může taky místo děněg dostat padáka.

[BOBOBO]

Ku r v a v neděli po ránu , jasně píši o radě .

[EKKAR]

On nemá co radit, pokud se spoludědicové nejsou schopní z libovolný viny dohodnout, má z moci ouřední KONAT a to znamená ne žvanit jako ty teď tady, ale má po předchozím upozornění zúčastněnejch stran na případný následky z toho pro ně plynoucí na nic dalšího nečekat a nařídit soudní řešení formou určující žaloby. Přečti si zákon o notářský službě, kde jsou povinnosti notáře jasně definovaný a pak něco plkej. Dnešní stav, kdy se na rozhodnutí notáře často čeká měsíce a roky je způsobenej právě tím, že takzvaní soudruzi notáři právě čekají, kolik jim za jejich povinnou práci která strana strčí bokem A NEKONAJÍ JAK PODLE PRÁVA MAJÍ.

[EKKAR]

On nemá co radit, pokud se spoludědicové nejsou schopní z libovolný viny dohodnout, má z moci ouřední KONAT a to znamená ne žvanit jako ty teď tady, ale má po předchozím upozornění zúčastněnejch stran na případný následky z toho pro ně plynoucí na nic dalšího nečekat a nařídit soudní řešení formou určující žaloby. Přečti si zákon o notářský službě, kde jsou povinnosti notáře jasně definovaný a pak něco plkej. Dnešní stav, kdy se na rozhodnutí notáře často čeká měsíce a roky je způsobenej právě tím, že takzvaní soudruzi notáři právě čekají, kolik jim za jejich povinnou práci která strana strčí bokem A NEKONAJÍ JAK PODLE PRÁVA MAJÍ.

[BOBOBO]

Ale nežvaň . On nemá co řešit , jen do katastru odeslat fakt , že byt XY patří majiteli A B C po ¹/₃ . Potom musí podat žalobu z jeden z nabyvatelů .

[EKKAR]

Jo, do katastru - leda tak do kastrólu. Je vidět, že tomu rozumíš zhruba srovnatelně, jako pseudogenerál Šojgu válčení.
Uvědom si, že pokud se zdědí členskej podíl v družstvu, tak není vyjádřenej vlastnictvím konkrétní bytový jednotky, ale jen družstevním podílem - a na byt je uživatelská/nájemní smlouva s družstvem. Tu lze jako vztah zdědit. Ale nezakládá to žádnej nárok na uvedení vlastnickýho práva do katastru, protože žádnej vlastnickej vztah k bytu není, je jen nájemní smlouva. Aby takovej vztah nastal, musel by zůstavitel v době dřívější ten byt od družstva odkoupit a vložit ho jako majetkovej podíl do družstva - nebo se stát členem sdružení vlastníků bytovejch jednotek. Pak lze zdědit byt jako takovej včetně práva zápisu do katastru nemovitostí. Z popisu v prvním postu ale vyznívá, že se dědil jen základní podíl ve družstvu a je problém, jak se mezi dědicema shodnout na vzájemným vypořádání. A pokud se oni nedohodnou, je POVINNOST NOTÁŘE NAŘÍDIT SOUDNÍ PROJEDNÁNÍ A VYTVOŘENÍ URČUJÍCÍHO ROZSUDKU, ne jim jenom něco radit. Kdyby jim jenom radil, k žádnýmu řešení takovej spor nemusí vůbec dospět.

[EKKAR]

Jo, do katastru - leda tak do kastrólu. Je vidět, že tomu rozumíš zhruba srovnatelně, jako pseudogenerál Šojgu válčení.
Uvědom si, že pokud se zdědí členskej podíl v družstvu, tak není vyjádřenej vlastnictvím konkrétní bytový jednotky, ale jen družstevním podílem - a na byt je uživatelská/nájemní smlouva s družstvem. Tu lze jako vztah zdědit. Ale nezakládá to žádnej nárok na uvedení vlastnickýho práva do katastru, protože žádnej vlastnickej vztah k bytu není, je jen nájemní smlouva. Aby takovej vztah nastal, musel by zůstavitel v době dřívější ten byt od družstva odkoupit a vložit ho jako majetkovej podíl do družstva - nebo se stát členem sdružení vlastníků bytovejch jednotek. Pak lze zdědit byt jako takovej včetně práva zápisu do katastru nemovitostí. Z popisu v prvním postu ale vyznívá, že se dědil jen základní podíl ve družstvu a je problém, jak se mezi dědicema shodnout na vzájemným vypořádání. A pokud se oni nedohodnou, je POVINNOST NOTÁŘE NAŘÍDIT SOUDNÍ PROJEDNÁNÍ A VYTVOŘENÍ URČUJÍCÍHO ROZSUDKU, ne jim jenom něco radit. Kdyby jim jenom radil, k žádnýmu řešení takovej spor nemusí vůbec dospět.

[BOBOBO]

Sorry , měl jsem zato , že jde o sdružení vlastníků .