Výběr gramofonu

[AZK401]

Mně je to jasné, udivil mě jenom rnbw, že takovou základní věc nezná.

Ale zpátky na začátek: Jestli ta vychvalovaná přenoska má má plošší odezvu, než běžná MM, co vyleze z běžného korekčního zesilovače?
Šlo mi jenom o logické zhodnocení reklamního tvrzení.

[rnbw]

Co je bezna MM prenoska? To je nieco ako bezny praci prasok?

Niektore maju takmer rovnu ciaru, ine maju pokles na vyskach a ine zase hrb.

[rnbw]

Co je bezna MM prenoska? To je nieco ako bezny praci prasok?

Niektore maju takmer rovnu ciaru, ine maju pokles na vyskach a ine zase hrb.

[Hill]

To bude tím, že některá zakřivení jsou prostě normální. Jak u páteře, teda chrbtice (viz docent anatomie Sejkora), tak u charakteristik analogových měničů, jako u mikrofonů, reproduktorů, gramofonových přenosek, magnetofonových hlav atd.
Proto mají lepší korekční zesilovače možnost kompenzovat toho zakřivení použitím paralelní kapacity na vstupu. Tu kapacitu doporučuje výrobce každé přenosky (pro každý typ jinou) a najdeš ji v návodu. Odečti kapacitu kablíků a vyjde ti, kolik tam přidat.
Další zvlnění průběhu vzniká rezonancí raménka, čili záleží i na konstrukci a tlumení raménka.

Rovná čára může znamenat nejen kvalitní přenosku, ale také zbytečně velké dělení svislé osy grafu. U té čáry se podívej napřed na měřítko svislé osy, možná se podivíš, jak malé rozdíly mezi jednotlivými značkami a typy jsou.
Běžná MM přenoska je taková, jakou seženeš tak do 45 €, pak už začínají "lepší", ale rozdíl už mnoho lidí nepozná. Jen v ceně. Těch, kdo rozeznají rozdíl, aniž by znali cenu či značku, je mezi námi homeopaticky málo.
Ty MM přenosky se totiž celosvětově tak sjednotily, že všechny se stejným uchycením jsou navzájem záměnné.

Prostě je to kontaktní analogový záznam a téměř 150 let vývoje vedlo k tomu, že konstrukce přenosek pro hromadnou výrobu dosáhla efektivně dostupného maxima, v němž lze zajistit opakovatelnost výroby v jednotné kvalitě.

[Hill]

To bude tím, že některá zakřivení jsou prostě normální. Jak u páteře, teda chrbtice (viz docent anatomie Sejkora), tak u charakteristik analogových měničů, jako u mikrofonů, reproduktorů, gramofonových přenosek, magnetofonových hlav atd.
Proto mají lepší korekční zesilovače možnost kompenzovat toho zakřivení použitím paralelní kapacity na vstupu. Tu kapacitu doporučuje výrobce každé přenosky (pro každý typ jinou) a najdeš ji v návodu. Odečti kapacitu kablíků a vyjde ti, kolik tam přidat.
Další zvlnění průběhu vzniká rezonancí raménka, čili záleží i na konstrukci a tlumení raménka.

Rovná čára může znamenat nejen kvalitní přenosku, ale také zbytečně velké dělení svislé osy grafu. U té čáry se podívej napřed na měřítko svislé osy, možná se podivíš, jak malé rozdíly mezi jednotlivými značkami a typy jsou.
Běžná MM přenoska je taková, jakou seženeš tak do 45 €, pak už začínají "lepší", ale rozdíl už mnoho lidí nepozná. Jen v ceně. Těch, kdo rozeznají rozdíl, aniž by znali cenu či značku, je mezi námi homeopaticky málo.
Ty MM přenosky se totiž celosvětově tak sjednotily, že všechny se stejným uchycením jsou navzájem záměnné.

Prostě je to kontaktní analogový záznam a téměř 150 let vývoje vedlo k tomu, že konstrukce přenosek pro hromadnou výrobu dosáhla efektivně dostupného maxima, v němž lze zajistit opakovatelnost výroby v jednotné kvalitě.

[ransom]

No, úplně bych netvrdil, že všechny přenosky hrajou stejně. Spíš že většina hraje dobře.
Jako skeptik jsem se účastnil poslechovky, kde sběratel měnil na gramofonu rychle za sebou headshelly s namontovanými přenoskami. Všechny měly na tom gramofonu srovnanou geometrii a podložky na správnou výšku. Jediné co neměnil byly kapacity na vstupu preampu, což ale až tak nevadilo, protože předepsaná byla plus minus stejná pro všechny (asi šest přenosek). Každá opravdu hrála znatelně jinak, což bez možnosti rychlé výměny není jak porovnat. Není to ani tak o frekvenčním průběhu, tam hrají roli i jiné věci.

Konsensus byl tehdy takový: každá hraje opravdu o dost jinak, ale o žádné se nedá říct, že je nejlepší nebo nejhorší. Většina se shodla, že by doma poslouchali kteroukoli. Navíc zrovna u gramofonu všecko souvisí se vším. Rameno, geometrie, vliv kabelů, impedanční přizpůsobení, zmíněná vstupní kapacita, preamp, tvar a opotřebení hrotu. A na to navatujou přinejmenším reproduktory a akustika místnosti. Stejná věc hraje každýmu doma jinak.
Při nízkých nárocích u levného gramofonu to může být naprosto fuk. Zmlsaný nimra musí hodně experimentovat aby našel co mu sedí. Kde je hranice mezi fyzikou a esoterikou bych dost nerad rozsuzoval.

Kupec lepší audiotechniky je často snob. Takže i když některý výrobce nabízí komponent, který je DOOPRAVDY hodně dobrý, stejně ho musí opentlit množstvím bohapustých plků. Aby byl konkurenceschopný.

[Hill]

To jsem taky netvrdil, že všechny hrajou stejně, jen jsem se vyjádřil k tomu kmitočtovému průběhu, co se na něj ptal rnbw. Pro jednoduchost jsem vynechal ty další faktory, které na výsledný zvuk mají vliv. Samozřejmě souhlasím s tím, co píšeš. Samotný kmitočtový průběh je sice podstatný, ale všechno kolem hraje taky. Jestli to ale nakonec někdo poslouchá na PC repráčkách s dunidlem, bude i jedno, "jak moc běžnou přenosku" použije.
Jsou přenosky a gramofony, na nichž zní lépe symfonický orchestr, Yes, Queen a techno, zatímco jiné jsou vhodnější na disko či komorní hudbu. No a pak je mnoho desek a žánrů, které jsou k technickým parametrům jaksi milosrdnější, nejsou na přenosku tak vybíravé, třeba country, folk, a takové dechno, tomu to bývá úplně jedno a jeho vyznavačům teprve.
Jenže to by bylo zase na celou knihu, která by asi moc zájemců nenašla.

Moje zkušenost při opravách gramofonů (a tím myslím těch vyšší třídy) je, že stejně si zvuk nakonec uživatel umí dohužvit sám tak, že bych něco takového dlouho poslouchat nevydržel. Nároky na kvalitní poslech mezi lidmi značně poklesly. Ještě tak před třiceti pětatřiceti lety jsem se pokoušel o nějakou osvětu, ale byla to už tehdy zřejmá ztráta času, tak už jim do toho nekecám.

[Hill]

To jsem taky netvrdil, že všechny hrajou stejně, jen jsem se vyjádřil k tomu kmitočtovému průběhu, co se na něj ptal rnbw. Pro jednoduchost jsem vynechal ty další faktory, které na výsledný zvuk mají vliv. Samozřejmě souhlasím s tím, co píšeš. Samotný kmitočtový průběh je sice podstatný, ale všechno kolem hraje taky. Jestli to ale nakonec někdo poslouchá na PC repráčkách s dunidlem, bude i jedno, "jak moc běžnou přenosku" použije.
Jsou přenosky a gramofony, na nichž zní lépe symfonický orchestr, Yes, Queen a techno, zatímco jiné jsou vhodnější na disko či komorní hudbu. No a pak je mnoho desek a žánrů, které jsou k technickým parametrům jaksi milosrdnější, nejsou na přenosku tak vybíravé, třeba country, folk, a takové dechno, tomu to bývá úplně jedno a jeho vyznavačům teprve.
Jenže to by bylo zase na celou knihu, která by asi moc zájemců nenašla.

Moje zkušenost při opravách gramofonů (a tím myslím těch vyšší třídy) je, že stejně si zvuk nakonec uživatel umí dohužvit sám tak, že bych něco takového dlouho poslouchat nevydržel. Nároky na kvalitní poslech mezi lidmi značně poklesly. Ještě tak před třiceti pětatřiceti lety jsem se pokoušel o nějakou osvětu, ale byla to už tehdy zřejmá ztráta času, tak už jim do toho nekecám.

[AZK401]

V realitě vzniká sbírka desek léta a technika se mění - když pominu pár mohykánů hraných ještě na HC07, tak postupně NC440/VM2102, pak se Shure M75-6, NC470/AT95E, DUAL CS505-3/AT95E, nyní s OM 2Red. Nevím, jestli to slyším, ale ty už na staré technice hrané desky vnímám trochu s rozpaky - autosugesce?

Ale ta OM 2Red je poměrně tolerantní s nárokem na kapacitu - 150-300 pF. Kupovat si předzesilovač za 10.000 s přepínatelnou kapacitou, abych poznal, jestli to má na funkci vliv, už nebudu.

Cit.: Jsou přenosky a gramofony, na nichž zní lépe symfonický orchestr - nejsme duchaři, umíme měřit, takže čím to je? Asi těmi hrby na charakteristice? Neviděl jsem ještě nikde u přenosky uvedenou toleranci charky, u předzesilovačů ano. Chápu, jestli má laciná třeba ±3 dB a náhodou se trefí do "sladkých dřev ČF", tak nebude tak dobře znít u žesťí?

Jinak perlička: koupil jsem si předposledního Mišíka a po otevření zjistil, že na jedné desce je otisk dlaně. Reklamoval jsem to a dodavatel mi napsal, že to otřel utěrkou a desku mi jako vyřešenou reklamaci vrací. Odmítl jsem to převzít a tak přišel o sedm stovek.

[Hill]

To, co je na desce, ovlivnila řada jiných faktorů (lidských i technických), s tím už jako posluchač nic neuděláš. Byly k dispozici nějaké a nějak rozmístěné mikrofony a snímače, nějaký zvukař seděl u mixpultu a hlídal úrovně, režisér mu do toho mluvil, oba to poslouchali přes nějaké studiové monitory. Něco se míchalo ze čtyř stop, něco z osmi či šestnácti.
Pro přepis bylo třeba ještě jednou do průběhů sáhnout, "aby se to vešlo do drážky". Původně se o to staraly analogové kompresory, až pak převzal simulaci tvaru drážky počítač, aby maximálně využil plochu desky, ale současně zjistil a ve zvuku nepostřehnutelně potlačil nežádoucí jevy, například sklon k přeskokům tužších přenosek...
To všechno časem prošlo nějakým vývojem, takže je celkem logické, že starší desky nebudou znít úplně stejně, jako nové, i když v reedici řezané z původního analogového pásu. A to ještě nemluvím o tom, jak se liší reedice, kde to na mix vzali už od původního, například osmistopého, záznamu...

>>AZK401: mezi námi je jasné, že měřit rychlostní přenosku bez korekčního předzesilovače je vcelku blbost. Jistě, že ty průběhy, co lezou přímo z přenosky, se dají porovnat taky, ale jednodušší je prohnat signál sejmutý z měřicí desky napřed předzesilovačem definovaným průběhem korekce. Protože v u zákazníka korekční předzesilovač vždy potřeba bude. A teprve pak lze hovořit o plochém, nebo hrbatém průběhu charakteristiky, jinak jsou to jen prospektové bláboly, které ale třeba líp prodávají.

[Hill]

To, co je na desce, ovlivnila řada jiných faktorů (lidských i technických), s tím už jako posluchač nic neuděláš. Byly k dispozici nějaké a nějak rozmístěné mikrofony a snímače, nějaký zvukař seděl u mixpultu a hlídal úrovně, režisér mu do toho mluvil, oba to poslouchali přes nějaké studiové monitory. Něco se míchalo ze čtyř stop, něco z osmi či šestnácti.
Pro přepis bylo třeba ještě jednou do průběhů sáhnout, "aby se to vešlo do drážky". Původně se o to staraly analogové kompresory, až pak převzal simulaci tvaru drážky počítač, aby maximálně využil plochu desky, ale současně zjistil a ve zvuku nepostřehnutelně potlačil nežádoucí jevy, například sklon k přeskokům tužších přenosek...
To všechno časem prošlo nějakým vývojem, takže je celkem logické, že starší desky nebudou znít úplně stejně, jako nové, i když v reedici řezané z původního analogového pásu. A to ještě nemluvím o tom, jak se liší reedice, kde to na mix vzali už od původního, například osmistopého, záznamu...

>>AZK401: mezi námi je jasné, že měřit rychlostní přenosku bez korekčního předzesilovače je vcelku blbost. Jistě, že ty průběhy, co lezou přímo z přenosky, se dají porovnat taky, ale jednodušší je prohnat signál sejmutý z měřicí desky napřed předzesilovačem definovaným průběhem korekce. Protože v u zákazníka korekční předzesilovač vždy potřeba bude. A teprve pak lze hovořit o plochém, nebo hrbatém průběhu charakteristiky, jinak jsou to jen prospektové bláboly, které ale třeba líp prodávají.